Neveřejné jednání zastupitelstva - jáma

Ve čtvrtek 9.11. 2023 proběhla pracovní schůze zastupitelstva. Jednání bylo neveřejné, nikoli však tajné, tudíž si dovolím krátký report. Jediným tématem byla vážanská jáma, tj. dvě stavby vzájemně propletené a související – vytěžené zatopené hliniště a zacharská skládka obsahující 200 000 tun komunálního odpadu.
Osoby a obsazení: zastupitelé napříč spektrem v počtu asi 15, nedorazili pouze Piráti. Dále vlastník dobývacích práv (Biotrend) pan Stržínek a jeho lidé, ing. Šabatka z báňského úřadu, několik úředníků města, předseda osadního výboru Vážany pan Tichal a dále "za veřejnost" paní Krybusová, která se jámou a jejím zavážením dlouhodobě zabývá. Pozvaní úředníci z odboru životního prostředí Zlínského kraje se na poslední chvíli omluvili. No comment.  
První prezentaci přednesl vedoucí odboru ŽP města ing. Vodák – v podstatě historie posledních asi 50ti let, nic objevného. Zajímavější byla přednáška Mgr. Vlčka, který se zabýval jen a pouze problematikou skládky u sběrného dvora (na základě smlouvy s městem provádí v posledních letech monitoring této skládky)
Postřehy:
1/ zatopená skládka stále hrozí sesuvem, i když po prozatímním zatížení její paty zasypáním kamenivem snad poněkud méně.
2/ hladina vody ve skládce je o něco výš než v samotné jámě – důsledek vsakování dešťové vody při nedokončeném zatěsnění vršku skládky (pláně)
3/ dle monitorace – pokles koncentrací metanu v tělese skládky z 25,8 % obj. v roce 2022 na 14,7 % v roce 2023. Metan paradoxně méně rizikový při současném zatopení. 
4/ hladina vody v jámě v posledním roce stoupá pomaleji  
5/ po 23 letech od zahájení rekultivace se stále jedná o nedokončenou stavbu.
6/ zásadní problémy skládky: nedokončená rekultivace, zatopení nečerpanými důlními vodami, nejsou odvedeny srážkové vody z pláně skládky, tvorba skládkového plynu, nejsou funkční opatření k odplynění. 
Následná diskuze byla docela bouřlivá, opět bodově 
- za tom že nebyla voda z důlního prostoru odčerpávána, nemůže asi nikdo. Nebo všichni? Kontrolní činnost selhala a všechny páky k nápravě měl však Báňský úřad. Co si na něm dnes vezmeme? Má to smysl řešit?
- Krajský úřad schválil projekt technické likvidace vytěženého dobývacího prostoru – jámy, firmou Biotrend, de facto etapovité odčerpání vody a zavezení zeminou, hlušinou, cihlovým recyklátem. Nenařídil však velkou EIA, ve které by se řešilo důkladné posouzení vlivu na životní prostředí. Proti tomu se odvolalo město, několik spolků i jednotliví občané. Teď leží odvolání na Ministerstvu ŽP.
- zástupci Biotrendu moc nových informací nepřinesli, v podstatě jen odpovídali na dotazy. Chtějí provést technickou likvidaci dobývacího prostoru a případnou rekultivaci dle projektu, výsledek je bohulibý – lesopark. Cesta k němu je však velmi dlouhá a trnitá.
Nejvíce dotazů, převážně od paní Krybusové, se týkala materiálu, který bude navážen, obavy z případných zdravotních rizik a jak bude zajištěna kontrola. Zástupci města požadovali pružnější možnost kontroly, než je dosud. 
- jen okrajově zazněla myšlenka, zda je opravdu nutné zavézt celou jámu a zda neexistují jiné alternativy. Na stole je v tomto okamžiku pouze jen to, co předložil Biotrend
- jsme přesvědčeni, že to, co hrozí lidem, žijícím v Kroměříži, je minimálně enormní nárůst dopravy. Úřední posouzení vlivu záměru na životní prostředí skandálně ignoruje skutečnost, že v době špičkového návozu by mohlo centrem města projet 80 náklaďáků (s návěsem?) tam a zase zpátky. Pokud nebude vyřešeno trasování mimo hlavní tahy, musí být tento způsob rekultivace ze strany města odmítnut. 
Závěr z našeho pohledu: Město musí být v této věci velmi aktivní a ostražité. Tak jako má na odborné úrovni zpracováno, jak postupně zabezpečit skládku (její zabezpečení je nutné dokončit) a jak provést její rekultivaci, musí mít nachystanou odbornou oponenturu i k činnosti firmy Biotrend v jámě a aktivně uplatňovat požadavky občanů. Problematika jámy nejspíš nemá dobré řešení. Nikoho netěší, že se potřeba rozuzlení nezadržitelně blíží. O to víc je potřeba zachovat chladnou hlavu.