Opuštěný prostor po vytěžení cihlářské hlíny mezi Zacharem, hřbitovem a Vážanami, se dnes zdá být klidnou přírodní scenérií s vodní hladinou, kde se tiše houpou kačeny, kvetou lekníny a na jižních svazích si v létě můžete natrhat lesní jahody.
Bohužel není vše čiré, jak vypadá. Chmury na tvářích odborníků vyvolává hned několik věcí:
1/ jáma byla v 70. a 80. letech využívaná jako smetiště komunálního odpadu. Svah u sběrného dvora je tak čelem docela velké skládky, která je od jámy oddělena vrstvou jílu. Další hromada odpadků se skrývá pod kynologickým cvičákem.
2/ v jámě stoupá hladina vody – během 10 let nastoupala na zhruba 5-7m, tj. asi 100 000m3 vody. Hydrologové odhadují, že k tomu přibude dalších 5-6 metrů (i když v letošním suchém létě dokonce trochu poklesla). Celková hloubka tak bude více než 10 metrů. To způsobí zatopení biologicky nejzajímavějších částí lokality – malého samostatného jezírka, i západního svahu, kde je nejvíc chráněných obojživelníků.
3/ město má problém – vydrží skládka tlak stoupající vody, nedojde k podmáčení a sesuvu? Do jaké míry dochází k pronikání vody do tělesa skládky už teď? Rozbory vody z jezera nevychází zatím úplně katastrofálně, ale bude tomu tak i nadále?
Celá situace je komplikovaná i právně, neboť pozemky jámy mají několik vlastníků. Navíc do veškerých činností v prostoru mluví Báňský úřad. Cihelna nevytvořila žádný fond na rekultivaci, ačkoli to je uložené zákonem.
Obyvatelé Vážan pociťují oprávněně obavy z dalšího vývoje kolem hliníku. Už dnes jsou obtěžovaní stovkami náklaďáků zeminy, které zasypávají prostor pod cvičákem (na to má Mesenský povolení – dle I.etapy rekultivace může zavážet jen zeminou). Opakovaně bylo ale prokázáno navezení nepovolených materiálů – neslavně známého Otosanu a kalů z čistíren odpadních vod.
Co s tím?
Zajištění těžebního prostoru je kostlivec, který se na nás vysypal ze skříně.
Považujeme za chybu, že pan starosta v r. 2015 nepřijal nabídku k odkoupení Mesenského pozemků, ani s touto možností neseznámil vedení města. Mohli jsme si o osudu jámy rozhodovat sami. Dnes taková nabídka nepříjde. Na obzoru se totiž objevil návrh na zavezení jámy Prestabem, což je upravená hlušina z výroby titanové běloby z přerovské chemičky Precheza (vlastník Agrofert). De facto uložení odpadu. A to je tak velký kšeft, že jáma už na prodej není. I tak se v červenci podařil městu husarský kousek – vykoupení klíčového pozemku napříč jámou od soukromé osoby (skromně přiznávám, že jsem to vymyslel já, za realizaci vděčíme právnímu odboru města). Takže jsme v situaci, kdy žádná činnost v jámě nemůže proběhnout bez souhlasu města.
I tak zůstává velký otazník, co dál. Kdyby se dalo mávnout kouzelným proutkem, bylo by nejlepší aspoň 1/2 objemu jámy zavést, tím zajistit skládku a vytvořit zajímavou přírodní lokalitu z rekultivovaného prostoru. Jenomže:
- musela by se odčerpat voda v obrovském objemu. A kam? Chemické rozbory vylučují odčerpání nevyčištěné vody do potoka Zacharka.
- tolik zeminy ze skrývek prostě v okolí není a nebude. Musel by se použít Prestab, a to v obrovském objemu asi 300 000m3. Představuje to enormní dopravní zátěž po dobu cca 4-5 let (pro představu, Tatrovka T 815 uveze 10 m3 materiálu..).
- nemáme spolehlivé informace o vlastnostech Prestabu
- jakákoli rekultivace by musela být prováděna po dohodě s Mesenským. Což je naprosto nepředstavitelné, zkušenosti z jednání s tímto pánem jsou veskrze negativní, považujeme ho za neseriózního partnera. Naposledy si vzal jako rukojmí dětské hřiště ve Vážanech v sousedství cihelny, což mu Vážaňáci nezapomenou.
Podtrženo, sečteno. Město je v patové situaci. Pokud si někdo z politiků pověsí na bilboard populistickou větu „Nepřipustím zavážení vážanské jámy“, lže nebo neví o čem mluví.
Bohužel není vše čiré, jak vypadá. Chmury na tvářích odborníků vyvolává hned několik věcí:
1/ jáma byla v 70. a 80. letech využívaná jako smetiště komunálního odpadu. Svah u sběrného dvora je tak čelem docela velké skládky, která je od jámy oddělena vrstvou jílu. Další hromada odpadků se skrývá pod kynologickým cvičákem.
2/ v jámě stoupá hladina vody – během 10 let nastoupala na zhruba 5-7m, tj. asi 100 000m3 vody. Hydrologové odhadují, že k tomu přibude dalších 5-6 metrů (i když v letošním suchém létě dokonce trochu poklesla). Celková hloubka tak bude více než 10 metrů. To způsobí zatopení biologicky nejzajímavějších částí lokality – malého samostatného jezírka, i západního svahu, kde je nejvíc chráněných obojživelníků.
3/ město má problém – vydrží skládka tlak stoupající vody, nedojde k podmáčení a sesuvu? Do jaké míry dochází k pronikání vody do tělesa skládky už teď? Rozbory vody z jezera nevychází zatím úplně katastrofálně, ale bude tomu tak i nadále?
Celá situace je komplikovaná i právně, neboť pozemky jámy mají několik vlastníků. Navíc do veškerých činností v prostoru mluví Báňský úřad. Cihelna nevytvořila žádný fond na rekultivaci, ačkoli to je uložené zákonem.
Obyvatelé Vážan pociťují oprávněně obavy z dalšího vývoje kolem hliníku. Už dnes jsou obtěžovaní stovkami náklaďáků zeminy, které zasypávají prostor pod cvičákem (na to má Mesenský povolení – dle I.etapy rekultivace může zavážet jen zeminou). Opakovaně bylo ale prokázáno navezení nepovolených materiálů – neslavně známého Otosanu a kalů z čistíren odpadních vod.
Co s tím?
Zajištění těžebního prostoru je kostlivec, který se na nás vysypal ze skříně.
Považujeme za chybu, že pan starosta v r. 2015 nepřijal nabídku k odkoupení Mesenského pozemků, ani s touto možností neseznámil vedení města. Mohli jsme si o osudu jámy rozhodovat sami. Dnes taková nabídka nepříjde. Na obzoru se totiž objevil návrh na zavezení jámy Prestabem, což je upravená hlušina z výroby titanové běloby z přerovské chemičky Precheza (vlastník Agrofert). De facto uložení odpadu. A to je tak velký kšeft, že jáma už na prodej není. I tak se v červenci podařil městu husarský kousek – vykoupení klíčového pozemku napříč jámou od soukromé osoby (skromně přiznávám, že jsem to vymyslel já, za realizaci vděčíme právnímu odboru města). Takže jsme v situaci, kdy žádná činnost v jámě nemůže proběhnout bez souhlasu města.
I tak zůstává velký otazník, co dál. Kdyby se dalo mávnout kouzelným proutkem, bylo by nejlepší aspoň 1/2 objemu jámy zavést, tím zajistit skládku a vytvořit zajímavou přírodní lokalitu z rekultivovaného prostoru. Jenomže:
- musela by se odčerpat voda v obrovském objemu. A kam? Chemické rozbory vylučují odčerpání nevyčištěné vody do potoka Zacharka.
- tolik zeminy ze skrývek prostě v okolí není a nebude. Musel by se použít Prestab, a to v obrovském objemu asi 300 000m3. Představuje to enormní dopravní zátěž po dobu cca 4-5 let (pro představu, Tatrovka T 815 uveze 10 m3 materiálu..).
- nemáme spolehlivé informace o vlastnostech Prestabu
- jakákoli rekultivace by musela být prováděna po dohodě s Mesenským. Což je naprosto nepředstavitelné, zkušenosti z jednání s tímto pánem jsou veskrze negativní, považujeme ho za neseriózního partnera. Naposledy si vzal jako rukojmí dětské hřiště ve Vážanech v sousedství cihelny, což mu Vážaňáci nezapomenou.
Podtrženo, sečteno. Město je v patové situaci. Pokud si někdo z politiků pověsí na bilboard populistickou větu „Nepřipustím zavážení vážanské jámy“, lže nebo neví o čem mluví.
