Červnové vedro vařilo ulice města, na schůzi přišel jsem pozdě. Pár majetkových bodů už bylo probráno, ale měl jsem omluvenku - závěrečné vystoupení dětí ve školce, pod širým nebem, divadélko na téma kterak to mají těžké vodníci a čarodějnice, to jsem nemohl u našeho předškoláka vynechat. Také proto, že o jeho uskutečnění se museli důrazně zasadit rodiče. Moc nescházelo, a práce dětí i učitelek přišla nazmar. Před 14 dny bylo totiž na jakési schůzi na městě rozhodnuto, že jakékoli besídky se ruší a basta, je Covid, pochopte to. Děti to opravdu moc nepochopily, a následně ani my rodiče, když jsme brečící ratolesti po třech týdnech nacvičování, šití kostýmů a těšení vyzvedávali ze školky. Tolik vyjmenovaných slov na adresu vedení města jsem ještě neslyšel. Pitomost a alibismus vykvetly letos do nebývalých rozměrů. Jen pro jistotu - jsem ten poslední, kdo by nebral vážně epidemickou situaci, díky očkování a létu ji máme ale aktuálně pod kontrolou. Víme, že se s virem musíme naučit žít. Což se bohužel v našem městě neděje. Nehledají se způsoby, jak akci bezpečně uskutečnit, ale důvody, proč nic nedělat. Výsledkem je Kroměříž roku 2021, podřimující městečko, kde Covid zadupává do země poslední zbytky kulturních a společenských aktivit. Zatímco v Holešově běží už od jara výstavy, od počátku června i koncerty pod širým nebem, my máme jediný plakát na Hudbu v zámku a zahradách až někdy v červenci. Vybarvený běh - pro jistotu zrušeno, pokus o realizaci aspoň v menším měřítku žádný, ačkoli v Pardubicích nebo v Olomouci se podobná akce koná, startovné dokonce zaplatíte na Slevomatu... . Ale vraťme se domů, tentokrát na koupaliště - zatímco v okolních městech ponechávají opatření na zodpovědnosti lidí a kontrolách hygieny, u nás se Bajda v prvních týdnech sezóny otevřela s povinností oficiálních PCR nebo antigenních testů. Čímž se z koupaliště stalo nejklidnější místo ve městě, bez lidí. Co na tom, že v hospodách o pár metrů vedle to žije. Tam se může neomezeně. Prostě Kocourkov, promiňte, Kroměříž. Mám nepříjemný pocit, že lidé tady propadají jakési letargii, zvykli jsme si, že "to nejde". Chcete na koupaliště - jeďte do Kojetína, do Chropyně, do Holešova, tam mají i tobogany. Chcete vidět vrcholový sport? Chcete do divadla? Jeďte do Hradiště, do Zlína, do Olomouce... Hanácký folklór? V Kroměříži skomírá, nejblíž na Prostějovsku a v Kojetíně. Sportovní hala? Vyrazte do Morkovic nebo do Kojetína.
Zbývají dvě témata - detektivní pátrání, kdo kácí stromy v remízcích za Zacharem na vrcholu vegetační sezóny. A za druhé, kterak přestavět zasedací síň na radnici za bratru 8 melounů. Ano, čtete dobře, tohle bylo na stole. K tomu napíšu, co si myslím, v samostatných článcích, jak budu mít chvilku. Nějak se mi v tom vedru nechce.


Střípky ze zastupitelstva - březen 2019

Omlouvám se, že ke slíbeným komentářům ze zastupitelstev se dostávám až teď. Moc práce. A Čunek na krku. To je důvod, snad už se polepším, a teď k věci. Březnové ...

  • 19/04/2019