Způsob hospodaření na širých lánech Hané, praktikovaný velkými zemědělskými podniky, se v posledních letech prudce změnil. Obdělávání půdy hlubokou orbou a zaorávání živočišného hnoje se stalo minulostí. Proč si špinit ruce hnojem, když Babišovy chemičky produkují hnojiva, pesticidy a herbicidy, a ještě dotované. Ať už bionaftou (bio jen podle názvu), nebo štědrými příspěvky do výrobních technologií. Novelou příslušných zákonů byli zemědělci sproštěni povinnosti evidovat množství a frekvenci postřiků a hnojiv, které vpravují do polí. Důsledky na sebe nenechaly dlouho čekat - bohužel i v jednom z pramenišť kroměřížských vodáren, v Břestském lese (tedy ve vodě z hloubi země!), byly nalezeny metabolity pesticidů, byť ve stopovém množství. Což bude mít pro spotřebitele následky, doufejme že nikoli zdravotní (zde je třeba pochválit VaK, že investuje do moderních analytických technologií), ale finanční. Čištění takto kontaminované vody je problematické a drahé. Myslíte, že ti, kdo dnes bohatnou na výrobě pesticidů, vám zítra přispějí na vyšší vodné? Mám obavy, že nikoli.


Námi navrhované řešení

Co s tím? Samozřejmě, na úrovni města toho moc nezmůžeme. Zákony, umožňující bezuzdné prolévání polí herbicidy a pesticidy, se tvoří na jiných úrovních. A že se v nejbližší době nezmění, to si zainteresované politické subjekty ohlídají.Na to vemte jedovatý pesticid.

Pro nás to je jeden z důvodů, proč si občané nesmí nechat ukrást vodárny. Motivací byznysu je zisk, VaK v rukou města je zárukou, že budeme pít vodu kvalitní a pečlivě laboratorně vyšetřenou. Zatím není důvod k panice, je to ale zdvižený prst – kolik ještě příroda vydrží? My lidé nejsme totiž nic jiného, než pouhý jeden přírodní druh.


Lávka - víc než rok mimo provoz

Přinášíme text interpelace a odpověď. Kauza lávka. Těžko rozporovat skutečnost, že lávka podobné konstrukce spadla a první reakce - zavření mostu - je ...

  • 20/01/2019