Vzácné bučiny ve Chřibech v ohrožení

Žijeme v převratné době. Nic není jako dřív, i počasí si dělá, co chce. Vědci tomu říkají „klimatická změna“. V lesích se klimatická změna projevuje na první pohled. Smrkové monokulturní lesy, vysázené našimi pradědy, zabíjí sucho, stačí se rozhlédnout třeba po Hostýnských a Vizovických vrších. Naštěstí podstatně odolnější jsou lesy s přírodě blízkou druhovou skladbou, především lesy listnaté, které tím nabývají na významu.
Jeden z přírodně nejhodnotnějších lesních celků nejen ve Zlínském kraji, ale i v celé České republice, představují Chřiby - na dohled ze Zlína, z Hradiště i z Kroměříže. Jádrem jejich biodiverzity jsou starší bukové porosty hostící pestrou škálu významných, mnohdy i ohrožených a zákonem chráněných druhů organismů, od hub, přes hmyz, po lesní ptáky. Byl zde např. zjištěn výskyt několika druhů sov i všech deseti druhů našich šplhavců, včetně silně ohroženého strakapouda bělohřbetého, který je vázaný na staré porosty a mrtvé dřevo. Při současném způsobu těžby, které je v posledních letech stále intenzivnější, nezůstává v lesích téměř žádné tlející dřevo. Skupinky stromů k samovolnému dožití jsou ponechávány (pokud vůbec) jen v minimálním počtu. Zrychluje se odtok vody z krajiny, což mimochodem už pociťují lidé v okolních obcích v podobě častého nedostatku vody ve studních. Zvyšuje se eroze a mizí specifická (mikro)stanoviště, která jsou životně důležitá pro nejrůznější skupiny organismů a pro fungování vazeb v lesním ekosystému.
Zcela nepochopitelně a neodůvodnitelně jsou z porostů těženy i nejstarší, zčásti proschlé a dožívající stromy jen s minimální ekonomickou hodnotou. Zpravidla jde o stromy ve věku i více než 160 let a starší, na něž bývá vázána klíčová část biodiverzity - dutinoví ptáci, hmyz vázaný na mrtvé dřevo (např. roháč obecný), houby, lišejníky, mechorosty aj. V přírodně nejcennějších zbytcích starých lesů se zde vyskytuje např. bělochoroš sladkovonný - celoevropsky ohrožený druh, který je přísně vázaný na bučiny ponechané samovolnému vývoji a ve Chřibech jednu ze svých dvou lokalit výskytu v České republice. Mimořádný je i výskyt hmyzích populací, např. kriticky ohroženého tesaříka alpského, rovněž vázaného na staré bučiny s dostatkem tlejícího dřeva. Mimořádnou hodnotu starých bučin ve Chřibech a sousedícím Ždánickém lese si uvědomuje vědecká komunita, která formou stanoviska adresovaného především ministrům životního prostředí a zemědělství podpořila myšlenky shodné s občanskou a iniciativou „Živý les pro živý region“.. Dopis (výše uvedené pasáže jsou z velké části jeho citací), podepsaný dvaceti kapacitami a šesti vědeckými institucemi, je zakončen výzvou:
"Rozumíme tlaku na ekonomické zhodnocení těchto porostů, přesto jsme přesvědčeni, že správa veřejných lesů státním podnikem může probíhat mnohem citlivějším způsobem, při kterém bude kromě finančního zájmu respektován i zájem ekologický a společenský. Hledání ekonomicky, ekologicky a společensky udržitelného modelu nakládání s lesem jsou spolu s revizí současného stupně maloplošné územní ochrany ve Chřibech a Ždánickém lese zásadními tématy k diskusi.“ Zatímco ve Ždánickém lese (jihozápadní partie Chřibů, spadající pod Jihomoravský kraj) vedly snahy odborné komunity a iniciativy „Živý les pro živý region“ k podpisu memoranda, v němž se lesníci zavazují k přehodnocení dosavadního způsobu hospodaření a k územní ochraně nejcennějších částí lesa, Chřiby na podobný dokument stále čekají. Vědci doporučují v regionu zásadním způsobem omezit těžby v porostech starších 100 let, pokud nebudou realizovány s respektem k biologické hodnotě stávajících porostů, tj. zachování skupin stromů i jednotlivých stromů na dožití, ponechávání dostatečného množství tlejícího dřeva v porostech v různé tloušťkové struktuře, a to v mozaice, která dlouhodobě zajistí pestrost obnovovaných porostů.
"Je třeba usilovat o přírodě blízké hospodaření v lesích", říká bioložka Zuzana Veverková z iniciativy Živý les pro živý region. "Lesy jsou klíčové pro zadržování vody, ochlazování prostředí, biodiverzitu a ukládání uhlíku. Záměrem není ukončení těžby dřeva, ale potřeba nastavit mnohem citlivější přístup pro zachování lesů. Rovněž je cílem vytvoření rezervací, které budou bezpečným domovem těch živočichů a rostlin, které nemají šanci se v hospodářském lese rozvinout a udržet."
Je to výzva, která platí i pro představitele Zlínského kraje, současné, i budoucí. Vyšší stupeň ochrany Chřibů je v zájmu všech. Iniciativu Živý les pro živý region můžete podpořit podpisem petice, která je dostupná i v elektronické podobě.