Vážanská jáma – co možná nevíte

Opuštěný prostor po vytěžení cihlářské hlíny mezi Zacharem, hřbitovem a Vážanami, se dnes zdá být klidnou přírodní scenérií s vodní hladinou, kde se tiše houpou kačeny, kvetou lekníny a na jižních svazích si v létě můžete natrhat lesní jahody.

Bohužel není vše čiré, jak vypadá. Chmury na tvářích odborníků vyvolává hned několik věcí:
1/ jáma byla v 70. a 80. letech využívaná jako smetiště komunálního odpadu. Svah u sběrného dvora je tak čelem docela velké skládky, která je od jámy oddělena vrstvou jílu. Další hromada odpadků se skrývá pod kynologickým cvičákem.
2/ v jámě stoupá hladina vody – během 10 let nastoupala na zhruba 5-7m, tj. asi 100 000m3 vody. Hydrologové odhadují, že k tomu přibude dalších 5-6 metrů (i když v letošním suchém létě dokonce trochu poklesla). Celková hloubka tak bude více než 10 metrů. To způsobí zatopení biologicky nejzajímavějších částí lokality – malého samostatného jezírka, i západního svahu, kde je nejvíc chráněných obojživelníků.
3/ město má problém – vydrží skládka tlak stoupající vody, nedojde k podmáčení a sesuvu? Do jaké míry dochází k pronikání vody do tělesa skládky už teď? Rozbory vody z jezera nevychází zatím úplně katastrofálně, ale bude tomu tak i nadále?

Celá situace je komplikovaná i právně, neboť pozemky jámy mají několik vlastníků. Navíc do veškerých činností v prostoru mluví Báňský úřad. Cihelna nevytvořila žádný fond na rekultivaci, ačkoli to je uložené zákonem.

Obyvatelé Vážan pociťují oprávněně obavy z dalšího vývoje kolem hliníku. Už dnes jsou obtěžovaní stovkami náklaďáků zeminy, které zasypávají prostor pod cvičákem (na to má Mesenský povolení – dle I.etapy rekultivace může zavážet jen zeminou). Opakovaně bylo ale prokázáno navezení nepovolených materiálů – neslavně známého Otosanu a kalů z čistíren odpadních vod.

Co s tím?

Zajištění těžebního prostoru je kostlivec, který se na nás vysypal ze skříně.
Považujeme za chybu, že pan starosta v r. 2015 nepřijal nabídku k odkoupení Mesenského pozemků, ani s touto možností neseznámil vedení města. Mohli jsme si o osudu jámy rozhodovat sami. Dnes taková nabídka nepříjde. Na obzoru se totiž objevil návrh na zavezení jámy Prestabem, což je upravená hlušina z výroby titanové běloby z přerovské chemičky Precheza (vlastník Agrofert). De facto uložení odpadu. A to je tak velký kšeft, že jáma už na prodej není. I tak se v červenci podařil městu husarský kousek – vykoupení klíčového pozemku napříč jámou od soukromé osoby (skromně přiznávám, že jsem to vymyslel já, za realizaci vděčíme právnímu odboru města). Takže jsme v situaci, kdy žádná činnost v jámě nemůže proběhnout bez souhlasu města.

I tak zůstává velký otazník, co dál. Kdyby se dalo mávnout kouzelným proutkem, bylo by nejlepší aspoň 1/2 objemu jámy zavést, tím zajistit skládku a vytvořit zajímavou přírodní lokalitu z rekultivovaného prostoru. Jenomže:
- musela by se odčerpat voda v obrovském objemu. A kam? Chemické rozbory vylučují odčerpání nevyčištěné vody do potoka Zacharka.
- tolik zeminy ze skrývek prostě v okolí není a nebude. Musel by se použít Prestab, a to v obrovském objemu asi 300 000m3. Představuje to enormní dopravní zátěž po dobu cca 4-5 let (pro představu, Tatrovka T 815 uveze 10 m3 materiálu..).
- nemáme spolehlivé informace o vlastnostech Prestabu
- jakákoli rekultivace by musela být prováděna po dohodě s Mesenským. Což je naprosto nepředstavitelné, zkušenosti z jednání s tímto pánem jsou veskrze negativní, považujeme ho za neseriózního partnera. Naposledy si vzal jako rukojmí dětské hřiště ve Vážanech v sousedství cihelny, což mu Vážaňáci nezapomenou.

Podtrženo, sečteno. Město je v patové situaci. Pokud si někdo z politiků pověsí na bilboard populistickou větu „Nepřipustím zavážení vážanské jámy“, lže nebo neví o čem mluví.

Námi navrhované řešení

Otevřeně říkáme, že nemáme dobré řešení. Jsme toho názoru, že bude nutné nechat situaci posoudit odborníky na rekultivace, hydrology, biology, krajináře, právníky. Minimálně zpevnění hrany skládky je bezpodmínečně nutné, a bude to znamenat pěknou řádku náklaďáků s kamením. A bude potřeba čerpat vodu, aby dále nestoupala. Mohlo by to ale přinést také pozitivum, voda by se dala použít aspoň na zálivku veřejné zeleně v době extrémních veder a ušetřili bychom vodu pitnou. Pokud ale chtějí voliči slyšet jednoduchá řešení a nepodložené optimistické vize, Zdravé Kroměřížsko je bohužel nenabízí.

P.S. : pokud bude mít Zdravé Kroměřížsko důstojné zastoupení na radnici, pohlídáme, aby město všemi legálními prostředky blokovalo činnosti, které provádí v cihelně firmy pana Mesenského. Na hrubý pytel hrubá záplata.