Stromy do města patří a my je hájíme

Stromy mají své osudy. Mnohdy je sdílejí s lidmi. Někteří lidé se snaží stromům pomáhat. Třeba my, když se prostředníctvím občanského spolku Hortus Moraviae snažíme účastnit řízení o kácení dřevin. Prostě se ptáme, proč je potřeba ten či onen strom pokácet. Obvykle je odpověď jednoduchá, strom usychá, dožívá, tak jako dožívají lidé, a musí být nahrazen mladším. Pak není sporu. Někdy to ale úplně nutné není. Jeden příklad - tento krásný, velký akát byl součástí stromořadí podél zdi u bývalého lazaretu na začátku ulice Purkyňova. O tom, že už něco zažil, svědčí svázané vojenské tenisky v koruně, památka na radost kluků, kterým skončila tehdy ještě povinná vojna. Většina tohoto stromořadí musela ustoupit projektu bytové výstavby soukromého investora, který musí (také na náš popud) vysázet stromy v prolukách mezi domy, plus zajistit zavlažování. Ale tento jeden akát zůstal, protože je perspektivní a vitální. A ani moc nezavazel, jen se malinko upravily parkovací stání. V další fázi stavby ale firma přišla s myšlenkou, že by bylo přece jen lepší ho skácet, že se jim bude lépe dělat fasáda, a že vlastně terén okolo je v jiné výšce než pata stromu. Tak jsme se tam sešli s pracovníky Odboru životního prostředí a se stavaři. Závěr? Udělá se tahová zkouška. Hej rup - strom drží. Nóó, kdyby se trochu upravila podezdívka, vlastně, ono by to nakonec šlo, a tu fasádu taky zvládneme, připustili i stavaři. Kácet se nebude. Bude se sledovat, jakou má kondici, protože je to velký strom a jsme ve městě. Souhlas. Nebezpečné stromy musí jít k zemi, o tom není sporu. Ale ty zdravé nedáme.
P.S.: v drtivé většině případů jsme se dokázali v rámci řízení rozumně domluvit. Díky vstřícnosti investorů a naší iniciativě jsou nasazené stromy na parkovišti u Výstaviště, na kruháči tamtéž, před obchody, jak je Planeo, Sportissimo atd., nebo na ulici Polní, přežilo několik stromů u Lidlu, krásné majestátní smrky U Rejdiště a další a další. Celkem jsme napočítali 43 za posledních 8 let.