Chátrající budovu bývalých kasáren na Hanáckém náměstí město v roce 2020 prodalo státu za symbolické 4 koruny, protože pro ni nemělo využití.
Ukázalo se to jako prozíravé řešení, protože dnes zde za přibližně 210 milionů korun vzniká nové sídlo Národního památkového ústavu. Pro Kroměříž je určitě dobře, že se budova opraví a že zde zůstane územní pracoviště NPÚ, které spravuje státní hrady, zámky a další památky na Moravě a ve Slezsku.
Má to ale i druhou stránku. Památkáři se sem přestěhují z kroměřížského zámku, kde dosud platili Arcibiskupství nájem přes milion korun ročně. Arcibiskupství tak pravěpodobně přijde o další pravidelný příjem.
Od roku 2017 přitom znovu vlastní zámek i Podzámeckou zahradu – a s vlastnictvím tak rozsáhlých památek přicházejí také značné náklady. Správa zámku uvádí, že provoz Podzámecké zahrady stojí kolem 15 milionů korun ročně.
Také proto začala v roce 2021 žádat město o finanční podporu. Z původních 1,15 milionu korun se každoroční příspěvek postupně zvýšil až na dnešní 3 miliony korun. Přispívat na provoz největšího parku v Kroměříži podle nás smysl má. Ale město musí stanovit jasné hranice. Není možné příspěvek každých několik let výrazně navyšovat, aniž by bylo přesně stanoveno, na co městské peníze jdou a co za ně občané Kroměříže získají.
A právě tady vidíme prostor pro férovou dohodu. Pokud město přispívá miliony korun ročně, mělo by za to požadovat konkrétní výhody pro své občany. Například výrazně zvýhodněné vstupné na zámek pro žáky kroměřížských škol. Povězme si na rovinu, mnoho dětí se jinak než se školou na zámek v životě nepodívá. Chceme také jednat o znovuotevření zadního vstupu do Podzámecké zahrady od komunikace Za zámeckou zahradou, který lidem z této části města citelně chybí.
Příspěvek ano. Ale s jasnými pravidly, kontrolou využití peněz a odpovídající službou občanům. Taková spolupráce může být výhodná pro město, Arcibiskupství i samotné Kroměřížany.
